Login

Signup

Příběh paní Drahy

5. 10. 2020 | 0 Comments
featured-image

Takové příběhy, jako ten od paní Drahy, přináší radost a dojetí. A co víc, dávají smysl naší práci v Letokruhu. Jsme moc rádi za včerejší dopis, tak chceme i vám zprostředkovat krásné emoce v něm obsažené. Je o paní Draze a jejím hrdinovi, dobrovolníkovi Adamovi. O dvou lidech, kteří jsou na opačných stranách věkového spektra, a navzdory roku narození mají úžasný vztah. Přečtěte si původní text, plný respektu a vděčnosti. Snad obohatí i vás, rozjasní váš den. Dobro je!

❤️ 6. března loňského roku přišli ke mně domů dva mladí lidé z Letokruhu – paní Kateřina, ředitelka, a student Adam jako dobrovolník. Od té doby ke mně Adam přichází každý týden se slovy: ”Co budu potřebovat?” Jeho příjemný hlas mě vždy uklidní.
Pak mne posadí na invalidní vozík a jedeme do našeho překrásného proseckého Parku přátelství. Povídáme si nejen o předešlém týdnu, o neduzích a nemocech, které mne trápí, o jeho škole a touze stát se učitelem, o jeho sestřičce, která krásně maluje, a o jeho brigádách.
Je toho mnoho, co máme k povídání. Stali se z nás kamarádi a já jsem nesmírně vděčná za ten vztah, který jsme si s Adamem vytvořili, jeho podporu ve všem, co potřebuji.
Dokonce je uveden jako Rychlá pomoc v mém náramku, který nosím pro případ nouze.
Vážím si jeho mládí, jeho potřeby pomáhat a jsem ráda, že jsem to právě já, ke které Adam přišel.
Přála bych všem nemocným a osamělým, jako jsem já, aby nalezli takovou psychickou ale i tělesnou pomoc, jakou mám já.
Vzhlížíme k dobrovolníkům jako k andělům. Pomoc přichází a my Vám, Letokruhu, nesmírně děkujeme za pomoc, kterou nám Vaši dobrovolníci poskytují.

5. října 2020