Login

Signup

Co mi dobrovolnictví přináší? Příběh první – paní Irenka

5. 5. 2020 | 0 Comments
featured-image

„Manžel mi zemřel před pěti lety, najednou jsem tu v Praze byla úplně sama. Děti bydlí daleko a není možné, aby mne pořád navštěvovaly. Nechtěla jsem jim být na obtíž. Bohužel jsem ale čím dál tím více strádala, byly dny, kdy jsem ani nevytáhla paty z bytu. I děti začaly mít obavy, nemohla jsem si ale pomoci. Ty myšlenky o vlastní nepotřebnosti bych nepřála nikomu! Před rokem jsem však do ruky dostala časopis s výzvou, že se hledají seniorští dobrovolníci pro čtení ve školkách. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se přeci jen přihlásila. Díky laskavému přístupu děvčat z Letokruhu se cítím opět žít! Našly mi úžasnou mateřskou školku na Praze 4, v místě mého bydliště do které docházím každý týden. Děti mi doslova visí na krku a moc se na mně pokaždé těší. Už od dveří volají: Babička Irenka přišla! A já jsem vždy nesmírně dojatá. K dětem jsem si přibrala i protiklad v podobě babiček v domově seniorů na Praze 10. S babičkami si povídám, čtu jim a společně i pleteme a háčkujeme. Je to zase jiný rozměr a já se konečně zase cítím plně vytížená, potřebná a spokojená”.

paní Irenka, 76 let
dobrovolnice Letokruhu, z.ú. – čtecí babička

5. května 2020

Leave a Comment:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *